Everest

Dalo by se očekávat, že hora - taková poměrně stabilní věc - se prostě změří, zakreslí do mapy a víc se o ní nediskutuje. To bychom však nebyli my lidé... Jakožto nejvyšší hora planety přitahuje pozornost celého světa. Dobývání vrcholu byl v minulosti téměř "politický závod" a dá se říci, že trvá dodnes. Různé expediční týmy horu měří, pozorují, mapují atd. a poté vydávají své zprávy za ty jediné věrohodné a jejich měření za jediné přesné. Proto se některá data rozcházejí. Zde se pokoušíme na jednom místě shromáždit věrohodné údaje o Mount Everestu, které se roztříštěně nalézají v literatuře i na internetu.

Hora více jmen

Začněme samotným názvem hory. V Nepálu je hora nazývána Ságarmátha. Tento název byl do nepálštiny převzat ze sanskrtu a překládá se jako ?Tvář nebes? či "Čelo nebes". Někde nalezneme i překlad "Hora tak vysoká, že ji žádný pták nepřeletí ani zvíře nepřeskočí."

Tibetský název zní Čumulangma a znamená ?Bohyně matka světa?.

U nás i jinde ve světě zdomácnělo jméno Mt. Everest, které hoře dal v roce 1856 sir Andrew Waugh (hlavní zeměměřič pro Indii) na počest svého předchůdce sira George Everesta. Ten v rozmezí let 1823 až 1843 rozsáhlou zeměměřičskou expedici v Indii. Do té doby byla hora známa pod jménem Peak XV.

Jak vysoko je to na střechu světa?

Pohoří Himaláje vzniklo asi před 50 miliony let kolizí indické litosférické desky s asijskou. Pod tímto obrovským tlakem a nárazy docházelo ke zlomům skal a jejich vyzdvihování do výše. Tak vyrostla i nejvyšší hora světa.

Růst trvá dodnes, ale jeho tempo není přesně známé. Některé zdroje hovoří o 3 mm jiné až o 8 cm za rok! Vedle toho dochází ročně k pohybu o 27 mm na severovýchod. Dále kolísá výška s navátým sněhem a tloušťkou (pomalu odtávajícího) ledovce na vrcholu. Vezmeme-li v potaz i zvyšující se hladinu oceánu od které se výška hor odvozuje, můžeme očekávat, že ve vzdálené budoucnosti se Everest začne v součtu zmenšovat.

Radhanath Sikdar, indický matematik a zeměměřič, určil v roce 1852 jako nejvyšší horu světa Everest - v té době známou pod jménem Peak XV. Přesnější měření v roce 1856 zjistilo jeho výšku: 8 839,9 metrů. (Výška byla zaokrouhlena na 8 840 metrů.) Od té doby je hora s různou intenzitou přeměřována a její výška diskutována.

V sedmdesátých letech čínští zeměměřiči učinili měření, které se přiblížilo současně uznávané výšce 8 848 m. V roce 1992 proběhl rozsáhlý projekt na přeměření Everestu, jehož výsledkem byla výška 8 846,1 metrů.

Poslední měření Číňanů však ukázal?, že Everest má "jen" 8 844 metrů. S tím nesouhlasí Američané, kteří roku 1999 pomocí GPS naměřili výšku vyšší - 8 850 metrů. Tento údaj počítá vrcholek hory včetně ledové pokrývky. Ta nikdy neroztává a tak není známá její tloušťka. Může činit až několik metrů a vysvětlovala by velký rozdíl mezi čínským měřením a údajem z GPS. Vlády Nepálu ani Číny ji však neuznali a tak oficiální výškou Mt. Everestu zůstává učebnicových 8 848 metrů.

Zkrátka nejvyšší hora světa je tak lukrativní téma, že se zřejmě nedočkáme stanoviska, které by bylo přijato všemi zeměmi. Boj o národní prestiž v podobě uznání "vlastnoručně" naměřené výšky se odráží i na zdánlivě nesouvisejících tématech. Jak řekl Cimrman: ?Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat?.

Podotýkáme, že Everest je horou, jejíž vrcholek je nejvýše nad hladinou oceánu. Za nejvyšší horu světa může být pokládána také Mauna Loa na Havaji, která je nejvyšší horou od základny, jež je ukryta na oceánském dně. Mauna Loa takto přesahuje 9 km, ale nad hladinu ční ?pouhými? 4 170 metry.

Cestou necestou

Vrchol Everestu má dvě hlavní přístupové cesty: jihovýchodní z Nepálu a severovýchodní z Tibetu. Ale existují i další méně využívané trasy, stejně tak jako různé "zkratky" spojující jednotlivé cesty. Celkem lze vrcholu dosáhnout až třinácti různými způsoby.

Cesta z Nepálu je nejvyužívanější. Je technicky méně obtížná. A též je jednodušší získat povolení k výstupu od Nepálu než od Číny.

Základní tábor (base camp) leží ve výšce přibližně 5 370 metrů. Na cestě k němu je nutné několikrát přenocovat a postupně se aklimatizovat na vysokohorské poměry.

Kolem base campu se západní kotlinou, nazývanou taktéž Údolím ticha, táhne ledovec Khumbu. Jeho součástí je i nejobtížnější úsek této cesty - ledopád Khumbu. Zdejší trhliny, průrvy a především nepředvídatelný pohyb ledu horolezce vážně ohrožuje. Dále vede cesta stěnou sousední hory Lhoce (8 501 m), přes Ženevskou ostruhu, jižní sedlo (7 906 m) až k Hillaryho výšvihu ve výšce 8 771 metrů. Odtud je to na vrchol co by kamenem dohodil.

Jihovýchodní cestou šli také první úspěšní dobyvatelé vrcholu Hillary a Tenzing. V jejich stopách se vydáme i my na Petříně...(Akorát nadmořská výška našeho base campu bude výrazně nižší ? bude odpovídat výšce úpatí Petřína.)

Touha po prvenství

Od 20. let devatenáctého století se vrchol pokusilo zdolat několik expedicí. Většinou dosáhli výšky kolem 8 400 metrů. V roce 1924 se možná podařilo dobýt vrchol Mallorymu a Irvinovi. Naposledy byly viděni 8. června. Nevrátili se a tak se nedá s jistotou určit zda vrcholu dosáhli. V roce 1933 byl níže na hřebenu objeven Irvinův cepín a roku 1999 tělo Malloryho, což naznačuje spíše jejich neúspěch...

Následovaly další pokusy. (Trasy výstupů byly předurčeny politickou situací. Nepál byl od poloviny 19. století až do roku 1949 pro západní cizince uzavřen. Tibet pak od roku 1950 do roku 1980.) Bylo otázkou prestiže, která expedice a tím i země střechu světa dobude.

29. května 1953 stanuli na vrcholu Everestu první lidé. Šlo o členy britské expedice: Novozélanďan Edmund Hillary a nepálský šerpa Tenzing Norgay. Od té doby následovali další úspěšné i neúspěšné výstupy a pokusy stát se alespoň v nějakém ohledu "prvním":

Roku 1975 stanula na vrcholu první žena - Japonka Junko Tabei. V roce 1978 byla první Evropankou (třetí ženou) na Everestu Polka Wanda Rutkiewicz. Ve stejném roce Ital Reinhold Messner (který také jako první zdolal všechny osmitisícovky) a Rakušan Peter Habler uskutečnili první výstup bez použití kyslíkového přístroje. Další výzvou byl zimní výstup, který se poprvé podařil polské expedici 17. února 1980. Vrchol dobyli Leszcek Cichy a Krzystof Wielicki. Téhož roku v srpnu se povedl Messnerovi první sólo výstup - měl s sebou jen batoh s nejdůležitějšími věcmi vážící 20 kg. Byly vyzkoušeny nové varianty tras a k hoře dorazili komerční výpravy. S tím se jak množství odpadků tak počet úmrtí značně zvýšil.

Před koncem 80. let docházelo k hojnému vymýšlení různých rekordů a novinek jako např. seskok padákem, sjezd na lyžích či živé vysílání z vrcholu Everestu. Roku 1998 vyšplhal na vrchol první postižený horolezec (amputovaná noha) Američan Tom Whittaker a následně i Novozélanďan Mark Inglis (amputované obě nohy). Na Everestu už proběhla i svatba (2005). Nejstarším vystoupivším jedincem byl roku 2003 sedmdesátiletý Japonec Yuichiro Miura. V roce 2006 však byl překonán o tři dny starším Takao Arayamem. Yuichiro Miura se zařekl, že Everest znovu pokoří ve svých 75 letech, což připadá na letošní rok. Nejmladšímu člověku na vrcholu bylo 15 let a jednalo se o nepálského šerpu.

Skoro by se mohlo zdát, že Everest dnes už zdolá každý. Bohužel si to někteří opravdu myslí a jsou ochotni zaplatit cestovním kancelářím obrovské sumy, jen aby se zařadili mezi vyvolené. Nesmíme však zapomínat, že jde stále o nejvyšší horu světa a ač není nejtěžší, jde i zde o život. A tak i přes přesnou techniku, díky které už počasí nepřekvapí a v mlze se neztrácí, umírá na Everestu ročně několik lidí.

Většina pokusů o výstup se uskutečňuje během dubna a května před letní monzunovou sezónou, kdy se také snižuje rychlost tzv. tryskového proudění. Nicméně k pokusům o výstup dochází i po letní monzunové sezóně v září a říjnu. Výška sněhové pokrývky činí takové výstupy mnohem obtížnějšími.

Češi na Everestu

1991

Dne 17. května vystoupil na vrchol Mount Everestu první Čech, horolezec Leopold Sulovský. Vylezl tam v rámci italsko-české expedice, kde se uvolnilo místo a jemu tak bylo umožněno vystoupat na střechu světa.

1996

Josef Nežerka na vrcholu jako druhý Čech.

1998

Vladimír Nosek a Radek Jaroš

1999

Na vrchol vystoupila Renata Chlumská (švédská horolezkyně s českými rodiči). Někdy bývá považována za první Češku na Everestu, ač lezla pod švédskou vlajkou. 

2002

Miroslav Fagan

2005

Proběhl často spekulovaný výstup Pavla Trčaly. Vzbudil rozpaky tím, že vystoupil na vrchol tzv. načerno (bez povolení a zaplacení poplatků) a pokazil tak pověst českých horolezců. Je zpochybňováno i jeho dobytí vrcholu - kolegové horolezci pokládají dokazující fotografie za podvrh (je prý na vrcholu vyfocen bez péřovky, masky a rukavic).

2006

Sedmým (nebo osmým) českým horolezcem na vrcholu Everestu se stal 18. května David Fojtík.

2007

V rámci česko-slovenské expedice pokořil Everest Pavel Bém. 

Klára Poláčková stanula na vrcholu jako první 100% Češka. Doprovázel ji vedle jiných i vnuk Tenzinga Norgaye (Taši Tenzing).